2003 Morava nám byla těsná

Nová pražská pobočka

V roce 2003 již brněnská pobočka dobře fungovala a její vedení převzal náš první mimostrážnický zaměstnanec Jan Kohout. Syn Libor se tak mohl opět sbalit a se ženou a dvěma malými dětmi vyrazit ku Praze. V tomto období jsme přestávali mít hmotnou nouzi o peníze a firmě se dařilo. Zatímco Brno bylo relativně blízko a nám známé, vše v Praze bylo pro nás nové, počínaje prostředím a konče lidskou mentalitou.

Šílené, ale i krásné období

Prodejní a skladové prostory Libor našel v Praze-Dubči. Tam jsme se však zpočátku cítili zahrabaní, nikdo nám nevěřil. Zákazníci se k nám složitě dostávali. Ale nepřipouštěli jsme si žádné bariéry, chtěli jsme ukázat, že jen lidé, kteří mají smělé plány, dokáží to, co si vytyčili. Jak vzpomíná Libor na tuto dobu: „Pro mne soukromě to bylo šílené, ale krásné období, kdy jsme měli malinké děti a z rodiny nám nikdo nepomohl. Na druhou stranu jsme měli svobodu a nikdo nám do ničeho nekecal.“

Všeobecná zastupitelnost

A tak v únoru 2003 začala pražská pobočka fungovat ve třech lidech. Vedoucí a prodejce v jedné osobě, specialista/fakturant a skladník. Všechny funkce byly kumulované. Každý, kdo byl specialista prodeje, byl zároveň i nákupčím zboží. Všichni uměli vystavit fakturu nebo prodejku.

Prvopočátky marketingu

Tehdy jsme rovněž začali tisknout letáky s možností odpovědí a přes poštu je neadresně distribuovali. Když jsme posílali katalogy, museli jsme je sami vložit a zalepit do obálek a ty opatřit adresou potencionálního odběratele. A pořád jsme telefonovali.

Přehled o skladovaném zboží

Informační systémy jsme měli na pobočkách stejné, ale online přenášení dat bylo buď nedostupné, nebo pro nás ještě příliš drahé. Zákazníci požadovali informaci, zda máme vybrané zboží skladem. Museli jsme proto každý den provádět tzv. mixování dat (synchronizaci skladových zásob na jednotlivých pobočkách).

Vozový park

Sortiment jsme neustále obnovovali. Už to nebyly jen hadice, pryže a butylplast, ale i spojky, hardy spojky, profily, vytlačované těsnění, koberce do elektrorozvoden, lepidla a mnoho dalších produktů. Zboží se muselo přepravit včas k zákazníkovi, proto jsme založili vozový park. Na každou pobočku jsme pořídili menší nákladní vozidlo. Centrální zásobování probíhalo ze Strážnice velkým nákladním vozidlem MAN. Řízení dopravy bylo zpočátku nekoordinované, přesto jsme dohodnutý čas dodávek dodržovali. Spolupracovali jsme i s vybranými přepravními službami PPL a Toptrans, ale často jsme pro urychlení dodávek zboží rozváželi našimi auty.

Správný hospodář pečuje

Nejenom pražská a brněnská pobočka potřebovala péči – o lidi, pracovní prostředí i technické vybavení. Po dohodě s pronajímatelem strážnického skladu jsme natřeli jeho venkovní fasádu, jako by byl „náš“. Zároveň jsme provedli zateplení plechových vrat. Naše zboží to víceméně nepotřebovalo, ale chtěli jsme, aby zaměstnancům bylo ve skladě dobře. Tehdy jsme měli v Praze 3 zaměstnance, v Brně 4 a ve Strážnici asi 15. Poněvadž sklady byly nevytápěné, nakoupili jsme teplomety pro každou pobočku. Sklady jsme vybavili rovněž vysokozdvižnými a paletovými vozíky. Na manipulačních stolech jsme řezali pryže a hadice, aby zákazník dostal přesně požadované rozměry. Požární hadice jsme armovali skoro na koleně.

Výborná platební morálka

S férovostí nejdál dojdeš, to bylo naše motto, proto jsme platební termíny faktur dodržovali. Několikrát se stalo, že jsme kvůli opožděným platbám od našich odběratelů museli sáhnout do kontokorentu. U všech našich dodavatelů jsme měli díky výborné platební morálce dveře otevřené a budovali jsme dobré obchodní vztahy.

Další díl z kroniky...

Foto: Pohled na kancelářské prostory naší první pražské pobočky v Dubči. Archiv společnosti GUMEX, spol. s r.o