2004 Prvních 10 let života firmy

Krušné začátky propagace

V roce 2004 už jsme měli stabilizovaný kolektiv. Ve Strážnici nás bylo 19, v Brně 8 a v Praze 7. V Praze jsme nově zřídili pracoviště regionálního prodejce, který kontaktoval zákazníky v regionu celých Čech. Synové Dušan a Libor začali uvažovat o větší propagaci GUMEXU. Jak se dostat k odběratelům blíž? Tištěné barevné katalogy s nabízenými produkty jsme vydávali každý rok. Jejich přípravu si vzal za úkol Libor. Jen on ví, jak těžké bylo zajistit detailní fotky hadic a všech komponentů. Představit hadice v řezu se znázorněnými vrstvami byl z hlediska času i financí opravdu tvrdý oříšek. Vlastně ani naši dodavatelé, tedy samotní výrobci hadic, neměli tehdy takovou dokumentaci. V tomto roce jsme připravili náš vlastní katalog již ve formátu A5, který měl dokonce 120 stránek. Ale jaké bylo naše zděšení, když se naše vlastní studie hadic v obrazovém provedení objevila u konkurentů a ti tvrdili, že se jedná o jejich produkty!

Rozvoj služeb i lepší pracovní podmínky

Zjistili jsme, že naši zákazníci nepotřebují pouze hadice, ale i s nimi související služby. Začali jsme tedy dodávat zboží na míru a chtěli jsme se v tom stále zdokonalovat. Tehdy jsme poprvé začali s kompletací hadic. Fekální hadice jsme osazovali pákovými koncovkami, na ploché hadice jsme koncovky drátkovali. Pořídili jsme navíječku hadic pro každou pobočku, drátovačku požárních hadic a kvalitnější svářečku dopravníkových pásů. My majitelé jsme si přáli, aby naši pracovníci měli lepší pracovní podmínky. Naše myšlenka vždy směřovala k vytváření dobrého pracovní prostředí a očekávali jsme, že se nám to vrátí od pracovníků ve vyšších výkonech a loajalitě. Vše jsme se učili za pochodu: jak přidělovat kompetence, jak a co kontrolovat, jak odměňovat. K podnikání patří i to, jak uvnitř firmy rozeznat člověka, který se jen tváří, že sdílí vaše ideály, ale ve skutečnosti škodí. A vy se ho musíte zbavit, přitom dál budovat tým podporovatelů a celý proces přežít s úsměvem.

Nejen prací živ je člověk

Desáté výročí firmy jsme všichni oslavili společným setkáním na tradiční slovácké zabijačce. Porazili jsme tři dobře vykrmené vepře z biochovu ve Vlachově Lhotě. Pozvali jsme zaměstnance českého GUMEXU a taky několik našich odběratelů a řidiče dopravců, kteří nám dováželi zboží od výrobců. Každý si odnesl nějakou výslužku v podobě masa a krásných vzpomínek na setkání stmelujícího se kolektivu. A tak to má být. Nejdřív práce, potom zábava.

Pokračovatelé rodu

V práci jsme všichni majitelé a jejich rodinní příslušníci zůstávali většinou déle, než byla stanovená pracovní doba. Neodešel jsem domů dřív, než jsem měl takzvaně čistý stůl. Právě v této době nám začala dorůstat vnoučata. Potřebovala velkou péči, jako všechny děti. Dušan měl v té době dvě holčičky-dvojčátka ve věku šesti let, Libor pětiletou dceru a tříletého syna, dcera Jana měla také dvě holčičky, jednu ve věku čtyř let a druhou – malé miminko. O pražská vnoučata se starala snacha Renata, ve Veselí občas s dětmi vypomohla babička Eva. Jaká byla moje radost, když jsem se jednou navečer vrátil z práce, děti byly u nás a hrály si v pokojíku. Cože je tam takový klid? Představte si, obchodovaly a hrály si na GUMEX! Jeden rozděloval, kam pojedou řidiči, druhá psala objednávky, další expedovala. Asi je to začalo bavit, když viděly, co dělají rodiče. Jenom aby jim to vydrželo do dalších let, až budou vystudovaní. Získají praxi třeba i ve společnostech s jiným zaměřením a možná se pak budou chtít podílet na chodu této naší rodinné firmy.

Další díl z kroniky...

Foto: Také zaměstnanci Jožka Tomeček, Ríša Daněk a Rosťa Uřičář jsou už dlouhá léta součástí tohoto příběhu… Archiv společnosti GUMEX, spol. s r.o.