Cyklóny ničí i pomáhají

Cyklón jsem doposud znala jen jako meteorologický jev. Ničivý projev počasí, který dokáže napáchat katastrofální škody. Je to však také označení velmi účinného typu filtru, který pro mechanické odlučování hrubých nečistot ze vzduchu využívá metodu odstředění. Jaké je průmyslové využití cyklónových filtrů? To mi objasnil Tomáš Sedláček, provozní ředitel společnosti Hesse Industry s.r.o.

Pane Sedláčku, vaše firma vyrábí zejména cyklónové filtry. Jak správně chápat „cyklón“ ve vašem pojetí?

Průmyslový cyklónový filtr funguje v podstatě jako průmyslový vysavač. Ale hlavním účelem vysavače je pouze vysát nečistoty, kdežto cyklónový filtr musí zachytit nečistoty a následně pustit do prostředí čistý, neznečištěný vzduch…

Kromě cyklonových filtrů zhotovujete i separátory. K čemu slouží?

Separátor má mnoho využití, ale my je dodáváme převážně na separaci odpadu od hotového výrobku. Většinou vyrábíme separátory, kterými prochází velká role například s plastovou fólií, alobalem apod. Uvnitř separátoru se fólie zařezává na správnou šířku a  poté jsou odříznuté části separovány od hotového výrobku.

Pro jaké obory vyrábíte?

Naše zaměření je široké. Vyrábíme výrobky do zemědělského, těžebního, jaderného, automobilového, leteckého, ale i farmaceutického průmyslu.

Jedná se i o firmy světového významu?

Je to například firma Airbus* a CERN**.

Co tvoří základ vaší produkce?

Nejčastěji vyrábíme veliké ocelové cyklónové filtry, menší nerezové cyklónové filtry (oboje slouží k filtraci vzduchu), separátory, ocelové konstrukce, násypky do zemědělství i třídiče kamenů, které dodáváme našim zákazníkům v podstatě do celého světa.

Musíte brát v potaz i kontinent, provozní podmínky, ve kterých budou vaše výrobky fungovat?

Vždy bereme ohled na to, kde bude náš výrobek umístěn. Je rozdíl, když připravujeme výrobek do suché výrobní haly, anebo takový, který bude umístěn ve venkovním prostředí třeba pár kilometrů od moře, kde je vysoké riziko koroze. Kvůli tomu jednáme se zákazníkem ohledně finální povrchové úpravy.

Povrch upravujete lakováním. Jakou metodu používáte?

Barvy nanášíme metodou mokrého lakování v lakovacích kabinách pomocí nízkotlakých vzduchových pistolí a vysokotlakých lakovacích souprav. To provádíme na všech našich výrobcích kromě nerezových, ty nejčastěji moříme v mořírnách. Aplikujeme pouze dvousložkové ředidlem ředitelné barvy (tzn. barva + tužidlo + ředidlo). Vodou ředitelné barvy nejsou tak kvalitní jako ty ředidlem ředitelné, takže je nepoužíváme.

Proč dáváte přednost „mokrému lakování“ oproti práškovému?

Potřebujeme, aby byly barvy na výrobku „pružnější“, lehce opravitelné, vysoce odolné mechanicky i chemicky. Při montáži tak velkých výrobků nezabráníte nějakému odření, např. hrany výrobku. Tu pak musíte před odesláním opravit a to je ředidlem ředitelnými barvami mnohem snazší. A svou roli tu hraje i velikost produktu – dodnes jsem se nesetkal s tak velikou vypalovací pecí, která by pojala naše výrobky. Pak je tu také skladba různých tlouštěk materiálů na našich výrobcích (na jednom výrobku mohou být k sobě svařeny plechy o tloušťce 1 až 20 mm v různém poměru). U mokré metody lakování je celkem jedno, jakou tloušťku materiálu lakujete, ale v práškovém lakování to jedno není. Představte si, že máte svařenec, kde je skladba materiálů např.: 15 % 1mm plech, 15 % 3mm plech, 20 % 8mm plech, 20 % 15mm plech a 30 % 20mm plech. V práškovém lakování se musí všechny materiály v peci prohřát na podobnou teplotu, aby se barva správně vypekla, a 1mm plech se prohřeje o dost dříve než třeba 20mm plech. A naopak: když se prohřeje 20mm plech na správnou teplotu, tak se plech o tloušťce 1 mm může „přehřát“ a barva na něm třeba spálit. Určitě to některé pece nebo lidé umí udělat, ale pro nás by to bylo neefektivní.

Utkvěla Vám v paměti nějaká atypická zakázka?

Nezapomenu na jeden nadrozměrný patnáctitunový cyklónový filtr. Způsob výroby byl stejný, jako když vyrábíme ty menší, ale kvůli velikosti to bylo trošku víc adrenalinové. Téměř do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli jej dokážeme vytáhnout z výrobní haly a naložit na kamion bez poškození. Nakonec vše dopadlo tak, jak mělo, takže můžu říct za všechny, kteří se na tom podíleli, že jsme na zdárnou realizaci této zakázky opravdu hrdí.

Takové monstrum si vůbec nedokážu představit… V jakém zařízení je umístěno a jak tam funguje?

Většinou jsou tyto filtry venku před nějakou větší halou, ve které je vysoká prašnost. Slouží tedy jako hlavní filtrační jednotka pro čištění vzduchu uvnitř této haly. My jsme ji dodávali do firmy, která se zabývá recyklací starých pneumatik. Nasává znečištěný vzduch a vrací do haly nebo do ovzduší čistý vzduch.

Mění se v porovnání s minulostí i materiály, které nyní obrábíte a svařujete?

V porovnání s minulostí neshledáváme žádné veliké změny. Jen bych rád upřesnil poměr zakázek na svařování a obrábění – je to cca 92 % (svařování) ku 8 % (obrábění).

Menší část vaší kovovýroby se týká i výroby krytů motorů nebo součástek do motorů. Vycházíte pouze z požadavků na materiál od zákazníka, nebo společně s ním zvolíte nejvhodnější variantu?

V drtivé většině případů vycházíme pouze z požadavků zákazníka, ale už se nám stalo, že se nám materiál zdál nevhodný pro následný účel použití. Dohodli jsme se proto společně na vhodnějším materiálu.

Od naší společnosti odebíráte nejčastěji mezikruží, tvarová těsnění. Kde je využíváte?

Tato tvarová těsnění používáme na nerezové cyklónové filtrační jednotky, kde s nimi utěsňujeme montované spoje. Odebíráme od vás i oděruvzdorné pryže Black Star, které montujeme do třídiče kamenů, tam slouží k utlumení nárazů padajících kamenů.

Chcete v budoucnu vaše činnosti rozšiřovat, nebo se budete spíše specializovat na určitý výrobní proces, ve kterém budete chtít vyniknout?

Naše firma je stále v začátcích svého působení, kde máme momentálně určený směr, kterým je svařování oceli, nerezu a hliníku, mokré lakování a případné obrábění. V tom se chceme nadále zlepšovat a být o krok před konkurencí. Co nám přinese budoucnost, to už záleží pouze na nás a na naší odvedené práci.

Co vás odlišuje od konkurence?

Určitě je to ochota udělat něco navíc pro spokojenost našeho zákazníka, i za cenu menšího zisku.

Co je podle Vás zárukou úspěšnosti podnikatele v kovovýrobě? Technické vzdělání strojírenského zaměření, dlouhodobá praxe při úpravě kovů, anebo zájem o technické novinky a schopnost najít optimální řešení pro výrobce i zákazníka?

Myslím, že recept na úspěch v podnikání neexistuje. Technické vzdělání nebo praxe Vám zavážou tkaničky u bot na startovní čáře běhu na dlouhou překážkovou trať, ale úspěch nezaručí. Důležitá je následná seberealizace a odvaha přijímat nové výzvy, které se ve strojírenství objevují dennodenně.

Proč jste si Vy osobně pro své podnikání vybral právě kovovýrobu?

Kovovýrobu, a zejména tu zakázkovou, jsem si zvolil z důvodu široké rozmanitosti tohoto oboru. Zde se člověk každý den setkává s něčím novým. Tím je pro mě tato práce zajímavá a nestereotypní, což mi vyhovuje.

Máte i Vy nějakého koníčka spojeného s technikou?

Zajímají mne „vychytávky“ moderní doby (např. umělá inteligence, autopilot, virtuální realita apod.).

Původně jste vystudoval obchod. Poté jste byl až do současné doby v praxi v ryze technicky zaměřených oborech... Byla pro Vás změna oboru hodně těžká?

Moje začátky byly celkem krušné, jelikož jsem se vše učil úplně od píky. Kolegové, kteří mi dávali cenné rady, měli spoustu vlastní práce. Neměli tedy na mě zase tolik času, aby se mi věnovali celé dny. Takže jsem se povětšinou učil sám za plného chodu. Zjišťoval jsem si, proč to musí být zrovna takto, aby to o dalších deset kroků napřed fungovalo tak, jak má. Byl jsem vhozen do rozbouřené řeky, kde jsem si od začátku nemohl dovolit nějaké větší chyby, a bylo už jen na mně, jestli to vzdám, nebo ne. V tu dobu jsem pracoval od rána do večera s tím, že jsem byl značnou část dne i ve výrobě, abych viděl, co jsem u počítače vytvořil. Když to bylo zapotřebí, vzal jsem do ruky svářečku a začal svařovat. Když bylo potřeba něco nalakovat, šel jsem lakovat… To mi dalo cenné zkušenosti – zjistil jsem, že i to, co vypadá na monitoru bezchybně, dokáže nadělat ve výrobě pěknou „paseku“. Ve zkratce: Je to náročné, ale není to nemožné, stačí chtít, něco tomu obětovat, nebát se neúspěchu a neustále se v daném oboru učit novým věcem.

Tomáš Sedláček

Vystudoval obchodní akademii v Brně, poté působil jako zástupce vedoucího v prodejně elektro, později jako produktový manažer. Od roku 2018 je společníkem a jednatelem Hesse Industry s.r.o. Jeho největší zálibou je sport, ke kterému byl veden již od dětství. Zabývá se ledním hokejem, fitnessem, lyžováním, rád jezdí na kole.

*) Společnost Airbus S.A.S., jeden ze dvou největších světových výrobců civilních dopravních letadel. Byla založena v r. 1970 ve francouzsko-německo-britské spolupráci a je součástí holdingu Airbus. Zdroj: Wikipedie

**) CERN = Evropská organizace pro jaderný výzkum, založena roku 1954. Nezabývá se činností pro vojenské účely. ČR se účastní její činnosti od r. 1993. Momentálně se zde provádějí pokusy a zkoumání částic menších než atom. Zdroj: Wikipedie, kráceno.