Jak udržet či získat zpět nadšení zaměstnanců?

Personální ředitelka GUMEXU Jana Lagová, MBA, je právě ta, která nejčastěji pokládá otázky zájemcům o práci v naší společnosti. V březnu 2018 jsme ji však oslovili s prosbou, aby se ona sama zamyslela nad otázkami, kterými se v současné době personalisté všeobecně zabývají, bez ohledu na obor činnosti své firmy.

Jani, jak vnímáš uplynulý rok 2017 z pohledu personalistky? 
Byl skutečně náročný. V naší pozici středně velké firmy je velmi těžké prokázat naši důvěryhodnost uchazečům, kteří GUMEX a GUMEX SK vůbec neznají a o pozici se dozvěděli pouze z inzerátu. Moc nám pomáhají naši vlastní zaměstnanci. Doporučují svým známým nebo bývalým kolegům volné pozice nebo řeknou bližší informace o tom, jak to u nás chodí. Naopak musím ocenit, že stávající zaměstnanci k nám mají důvěru a nečekanou fluktuaci tolik řešit nemusíme. Spíše si uvědomuji, co musíme dělat my pro zaměstnance. K jejich kvalitám, vzdělání i dosažené odbornosti patří i adekvátní odměna. Každá firma tvoří určitou komunitu. Chceme, aby se naše kolektivy i nadále podílely na firemním zázemí, kam lidé ráno chodí bez jakéhokoli odporu.

Jaké jsou trendy ve vztahu zaměstnanec a firma, jak to fungovalo dříve a nyní?
V naší branži se toho moc nezměnilo, home office není pro nás to pravé. Pracujeme se zákazníky, vedoucí zase řídí týmy, to se z domu těžko dělá. Navíc není vůbec jednoduché z pohledu disciplíny při práci z domu oddělit soukromí a pracovní režim. To snad zvládají dobře jen maminky, které prošly náročným plánováním času na mateřské. Naopak vlna zájmu o tento styl práce i ze strany uchazečů již opadla. 
Pružnou pracovní dobu oficiálně nevyužíváme, ale dokážeme vyjít vstříc rozumným požadavkům a mimořádným okolnostem.

Můžeš se zamyslet nad GUMEXEM jako nad značkou zaměstnavatele?
Jsme normální firma, vyžadujeme dodržování pravidel, věříme svým zaměstnancům a na oplátku oni věří majitelům. Je to vzájemné. Nesnáším, když si nás někdo zařazuje jako elitu, prestižní firmu, my tak rozhodně o sobě nemluvíme. Nevím, kde se to mezi lidmi občas bere, jen si prostě i v nejtěžších časech (z pohledu nedostatku pracovních sil) naše zaměstnance stále pečlivě vybíráme a děláme to kvůli udržení kvality značky zaměstnavatele. V budoucnu tady bude doufám ještě více mladých lidí, kteří nám pomohou zůstat „in“.

Platí stále, že čestnost a ochota jsou pro GUMEX základní lidské vlastnosti, které otevírají vrátka uchazečům o zaměstnání u nás?
To jsou zrovna dvě vlastnosti, které se u výběrového řízení těžko prokazují. Nikdo o sobě přece neřekne, že není ochotný anebo čestný. Ale ze své praxe to už dokážu z převážné většiny rozpoznat. Dále se snažíme, aby starší generace svým příkladem vedla v tomto směru mladé lidi. Někdy si říkám, že i rok dva u nás může být pro někoho základ pro celý pracovní život. Mě osobně inspirují naši dlouholetí zaměstnanci a mnohému jsem se od nich naučila, hlavně od těch s vysokým sociálním cítěním, ochotou a morální odpovědností.

K čemu je ale dobré testování uchazečů o práci v GUMEXU?
K možnosti srovnání projevů vícero kandidátů na stejnou pozici. Stejné otázky umožňují srovnat kvalitu odpovědí, které provází uchazeče až k pohovoru. Úspora času, profesionalita, rychlejší vyhodnocení.

Proč jsou někteří lidé nadšeni svou prací, a někteří ne?
Každý má jinou vnitřní motivaci. Je na každém, aby včas zjistil, zda je na správném místě, a podle toho jednal. Nejhorší je být demotivovaný a zůstávat dál a svou špatnou náladu šířit jako infekci. Zákoník práce nám neumožňuje rozloučit se se zaměstnancem, kterého práce přestala bavit, na tahu je on sám. Náročnost jednotlivých pozic se velmi zvyšuje, už i vlivem technologií, a ne každý s tím počítá. Když se někdo rozhodne, že se měnit nechce, tak těžko může obstát, tím myslím kdekoli. Ale je hodně zapálených, které dočasně demotivovaného strhnou. Každý to občas potřebujeme.

Nyní se často diskutuje o pojmu „šťastný“ či „nadšený“ zaměstnanec…
Nadšený je asi příliš silná emoce na to, abychom ji od všech očekávali. Nejde zaručit ani slíbit spokojenost všem, v zaměstnání ale musí platit obecná spokojenost. Když si poskládám pro a proti, mělo by mi vyjít na váze mnohem více plusových bodů. Šťastný zaměstnanec se ráno na kolegy usmívá, a když dostane úkol, zvládne ho, protože už splnil tolik předchozích úkolů, že ani ten další jej neporazí. Každý, kdo je ochotný, je nakonec v životě šťastný, protože i jemu pak okolí vychází vstříc a podporuje ho. Samozřejmě šéfové musí být ti správní motivátoři, dávat svým lidem zpětnou vazbu a oceňovat je slovem, gesty, úctou.

Jak si přeješ, aby zaměstnanci vnímali personální oddělení?
Jsme v té nejužší spolupráci s vedoucími a jsme partneři. Není vždy v našich silách pracovat přímo s jednotlivci, máme velké 
množství administrativní práce v souvislosti s pracovními smlouvami, docházkou, se mzdami i s kandidáty. Jsme v podstatě 
servisní oddělení, řekla bych takové sestřičky ve firmě, stejně jako třeba IT oddělení. Naší bolístkou je, že nám většinu času zabere práce na sídle firmy a na osobní návštěvy poboček nezbývá energie a čas. Kdo z vedoucích si nás ale pro svůj tým vyžádá, tam se vydáme. 
Pro pobočky pracujeme dennodenně, jsme jim partnery prostřednictvím mailu i telefonu.

Co tě v práci brzdí a co tě naopak nabíjí energií?
Spoustu času, energie i elánu nám zabírá vyjednávání nebo i občasné neshody na odděleních, které se musí řešit. Hledáme 
spravedlnost mezi lidmi, na kterou stranu se přiklonit, kdo je v právu. Často způsobí mailové zprávy zbytečná nedorozumění, 
která by se nikdy při osobním jednání nestala. Práce na dálku, mezi vícero pobočkami, je mnohem náročnější než řešení téhož 
problému pod jednou střechou. Energii si dobíjím z toho všeho ostatního, v čem se vede dobře, kde jsou vidět výsledky, 
a z mých skvělých kolegů. A je jich opravdu moc. Když jsem letos u jednatelů prosadila od letošního roku 23 dnů dovolené pro všechny zaměstnance, měla jsem nejkrásnější vánoční dárek. A navíc dobrá káva, to je můj nakopávač.

V čem spatřuješ podobnost či rozdílnost GUMEXU v porovnání s ostatními firmami z hlediska personalistiky?
Tak především nepodléháme nařízením nadnárodních vlastníků, jako mnohé naše HR kolegyně. Všechno je jednodušší, ale zase nám na tom mnohem víc záleží. Jsme rodinná firma a pravidla si určujeme sami, a tedy i změny jdou zrealizovat mnohem rychleji. Jsme s mojí kolegyní Mirkou obě šťastné, že si stále ještě můžeme vybírat tuzemské zaměstnance. Problematika agenturního zaměstnávání je nám známá a nikomu ji nezávidíme. Máme firemní kulturu, na kterou můžeme být hrdí. Děláme vše pro to, aby nám ji nikdo nepokazil a abychom si ji mohli uchovat pro všechny zaměstnance i sami pro sebe. Bez ní by to pro mě nemělo v GUMEXU žádný smysl.