Lze otryskat libovolný materiál?

Tryskání neboli pískování je technologický postup opracování povrchu tvrdých materiálů proudem natlakovaných abrazivních částic.  Co využívá na povrchové úpravy firma STAUBER s.r.o.? Na to jsme se zeptali Jiřího Staubera, jednatele společnosti, která se specializuje jak na samotné tryskání, tak i na výrobu, opravy, servis a provoz tryskacích zařízení.

Kdy tato metoda povrchové úpravy vznikla a jak se využívá v současné době?

V USA si proces tryskání nechal patentovat již v roce 1870 Benjamin Chew Tilghman. Jednalo se o pískovací dmychadlo na hloubkové porušování tvrdých předmětů. Tento Američan svou metodu později vylepšil o šablony, takže mohl vytvářet stále stejný vzorek u mnoha výrobků. V roce 1878 získal patent Němec Holstein, který matoval povrch skla pískem. A na přelomu 19. a 20. století metoda pískování pronikla do Čech. Na tryskání lze používat různé materiály, dokonce i skořápky (třeba z mandlí). 

Co vás již před 20 lety přivedlo k zájmu o profesionální tryskací techniku?

Nedostatek kvalitních profesionálních tryskacích zařízení na trhu.

Na jakém principu otryskávání funguje?

Otryskání je vlastně zdrsnění povrchu a jeho příprava na další povrchovou úpravu – lakování či zinkování. Otryskání probíhá abrazivem v tryskacím boxu.

Tryskání neboli pískování se používá hlavně ve strojírenství. Pomocí otryskávání lze odstranit korozi nebo starý nátěr a zdrsnit celý povrch. Chápu, že je tento proces důležitý jako protikorozní ochrana, ale proč se mezi odborníky nazývá „kotevní základ“?

Ano, tryskání je důležité jako antikorozní ochrana. Různým typem abraziva lze docílit odlišné hrubosti povrchu a tato hrubost je důležitá při nástřiku barvy. Otryskáním se vytvoří takzvaný kotevní základ, na který je aplikována barva. Zjednodušeně se jedná o mikroskopické krátery, které vyplní barva a vytvoří se jednolitý povrch. Barva tak na otryskaný povrch přilne.

Jaké vzdělání a zkušenosti jsou předpokladem úspěchu podnikatele, který se chce zabývat pískováním kovů? Touto metodou lze otryskávat nejen ocelové konstrukce a dopravní techniku, výfuky, příruby, ale i kovářské výrobky, zábradlí, sloupy, stožáry apod. Je kromě „strojařiny“ potřebná i znalost z jiného oboru?

Myslím si, že je důležité všeobecné vzdělání, rozhled a hlavně praxe. Dále mě napadá ještě chemie.

Vyrábíte tryskací stroje na míru potřebám zákazníka. Jaké parametry z provozu odběratele musíte vzít v úvahu před samotnou výrobou vzorového kusu?

Rozlišujeme dva typy zákazníků. Ty, kteří již tryskají a chtějí například modernizovat proces tryskání, a zákazníky, pro které je tryskání úplně nové a chtějí ho začlenit do své výroby. První varianta je pro nás samozřejmě jednodušší. Vždy je ale pro nás zásadní největší rozměr výrobku, který se bude tryskat, výsledný povrch, počet kusů, které je nutné otryskat během směny, a samozřejmě materiál. Dále je pro nás důležitý prostor, kde bude zařízení umístěné.

O jaký typ tryskacího zařízení je mezi vašimi zákazníky největší zájem?

To je různé, každý zákazník je specifický. Největší zájem je však o tryskací boxy nebo o malé mobilní jednotky. Vyrábíme různé rozměry, takže zákazníkovi stavíme většinou zařízení na míru. Snažíme se ke každému zákazníkovi přistupovat individuálně a nabídnout mu nejlepší řešení pro jeho provoz.

Které materiály nebo jaká zařízení lze ve vašich tryskacích kabinách, robotizovaných boxech i pomocí mobilních jednotek s úspěchem otryskávat?

Z materiálů je to železo, nerez, plasty, dřevo. Díky široké nabídce abraziv na trhu lze de facto otryskat jakýkoliv materiál.

Existuje při tryskání nějaké významné riziko? Nemůže dojít třeba u pískování historicky cenných předmětů k poškození závitů anebo ke zdeformování dosedacích ploch (například u ložisek)?

Ano, může dojít k poškození. Riziková místa musí být před tryskáním ochráněna ať už speciální páskou, vhodným spojovacím materiálem, nebo různými druhy pryže.

Musí se lišit hrubost povrchu ošetřovaného předmětu při pískování před následnou aplikací práškového laku a při nanášení barvy nástřikem?

Hrubost povrchu se nemusí lišit. Záleží na technologickém postupu samotného výrobku a tloušťce barvy, která na něho bude aplikována.

Které abrazivo používáte při otryskávání nejčastěji?

Používáme ocelovou drť. Tryskáme hlavně černé železo.

K čemu používáte ve vašem provozu produkty, které od nás odebíráte?

Používáme je jak při výrobě tryskacích zařízení, tak i při jejich provozu. Například pryž RED STAR používáme jako ochranu proti abrazi. Lepíme ji na komponenty zařízení. Hadici SM1 používáme na tryskání.

Jaké má u vás možnosti zákazník, který potřebuje otryskat hliníkové nebo nerezové díly?

Na tento typ materiálu nabízíme jako finální povrchovou úpravu balotinování, dále lehké sweepování nebo tryskání hnědým korundem. Podle použitého abraziva se otryskané díly budou lišit hrubostí povrchu a kvalitou sjednoceného povrchu.

Z jakého oboru vy osobně čerpáte inspiraci ohledně vývoje protikorozní ochrany tryskaných povrchů? Sledujete trendy moderních technologií tryskání, nebo zůstáváte věrný tradičním metodám?

Určitě sleduji trendy moderních technologií. Snažíme se naše zařízení stále modernizovat a vyvíjet. Vše porovnáváme s praxí.

Jiří Stauber
Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Plzni. V minulosti pracoval jako vedoucí rozvoje výroby v ŽOS Plzeň a jako OSVČ se zaměřením na povrchové úpravy. Od roku 2008 je jednatelem společnosti STAUBER s.r.o. Zajímá se o squash, cestování a plavání.