V čem je skrytá síla sila?

Před více než 30 lety skupina odborníků – zemědělských a strojních inženýrů – založila družstvo AGROING. Rozhodli se pokračovat v projektování výroben krmných směsí, které původně vykonávali pro ZZN*, avšak v novém, moderním pojetí a v mnohem větším rozsahu a propojení s dalšími zpracovatelskými procesy. Cesta obilných zrn či semen od sklizně až po výrobu krmných směsí je však celkem dlouhá a plná nástrah. Jak si s tím poradila firma AGROING BRNO s.r.o., která vzešla z původního družstva? Na to jsem se zeptala společníka firmy Martina Procházky.

Pane Procházko, jak probíhal přerod z menšího družstva v jednoho z největších dodavatelů technologií pro české zemědělce?

V roce 1998 došlo k rozpadu družstva. Dva původní společníci potom vytvořili firmu AGROING BRNO s.r.o., která funguje dodnes. Začátky byly těžké, byla to opravdu malá firma. Postupně přibývali další kolegové, včetně mne, a dnes je nás ve firmě přes 30. Na Slovensku už spoustu let působí dceřiná společnost AGROING Slovensko, s.r.o. Funguje u nás projekce, administrativa, výroba i sklad.

Pro své zákazníky vyrábíte stroje a technologie pro skladování, posklizňovou úpravu a dopravu obilovin a olejovin, výrobu krmných směsí. O který z těchto čtyř pilířů vašeho sortimentu je největší zájem?

V naší branži se to spíše dělí na posklizňové linky (kde své místo zaujímá skladování s posklizňovou úpravou) a výrobny krmných směsí. Trendy na trhu přichází ve vlnách. Poslední roky byl spíš větší zájem o posklizňové linky, ale pomalu přichází vlna výroben. Stavíme jak nové linky, tak opravujeme starší, už dosluhující původní technologie, které jsme budovali v devadesátých letech a dnes již nestačí.

Kromě strojů nabízíte i projekty na klíč. O jaké služby se jedná?

Posklizňovou linku dokážeme zrealizovat od počátku až do konce. Navrhneme linku podle požadavků zákazníka na výkony strojů, množství uskladněného materiálu, sušení… Zařídíme veškeré podklady pro stavební povolení, dodáme kompletní linku včetně stavební části, technologie a elektroinstalace a zařídíme potřebná měření, například hluku a prašnosti, a připravíme podklady pro kolaudaci.

Co všechno je v balíčku dodávky vaší posklizňové linky?

Stavební práce, veškeré dodávky a montáž technologie, elektroinstalace, řízení linky. Součástí je i proškolení obsluhy pro běžnou údržbu a ovládání technologie. Linka se dnes většinou řídí přes počítač. Samozřejmostí je dálkový přístup pro jednoduché úpravy a opravy ze strany programátora. Zákazník si dokáže i přes chytrý telefon promítnout technologické schéma linky a zkontrolovat teplotu a množství materiálu v silech, popřípadě zjistit, co se v aktuální chvíli na lince děje.

Farmáři i zemědělské podniky často řeší „aktivní větrání“. Jak si zajišťovali větrání v minulosti? Máte i na tento problém nějaké moderní osvědčené řešení?

Větrání je buď pasivní (okny, prostupy, výduchy), anebo aktivní, které je nucené – do obilí se fouká vzduch ventilátorem a z vrchní části sila zase malý ventilátor vzduch nasává. Jde o to, jak dostat z obilí vlhkost a zchladit ho. Dříve se provětrávalo dle aktuálního počasí. Podle venkovních podmínek šel pracovník zapnout ventilátory a na konci směny je šel znovu vypnout. Naše linky už mají automatický systém provětrávání. Do sil nainstalujeme teploměry, na vhodné místo na lince zase venkovní teploměr a vlhkoměr. Každé silo má u spodní části svůj vlastní ventilátor a na střeše ještě protikondenzační ventilátor. Pracovník při plnění sila zadá míru vlhkosti materiálu v procentech. O vše ostatní už se postará počítač.

Posezónní servis je už klasika. Ale z jakého důvodu nabízíte i servis před sezónou?

Zpočátku se na tuto službu zákazníci moc netvářili, ale nás k ní dovedly zkušenosti z mnoha předchozích sezón. Posklizňová linka většinou funguje pár měsíců v roce, některé stojí třeba i půl roku. Stávalo se, že ve žních nám volali zákazníci, že mají na koši** vysypáno 50 tun pšenice, a linka nejede. Většinou šlo o jednoduché opravy, ale když je vše ucpané obilím, i nenáročná oprava se dokáže protáhnout. Předsezónním servisem spoustu těchto závad odhalíme a opravíme s předstihem a žně pak probíhají mnohem klidněji jak u zákazníků, tak u našeho servisního oddělení. Tyto servisy začínají od března a pokračují až do žní a mají každý rok větší ohlas.

S jakými dodavateli strojů a zařízení spolupracujete?

Dlouhodobě spolupracujeme se švédskou firmou Skandia, od které odebíráme redlery a elevátory, od švýcarského výrobce Bühler odebíráme čističky, sušárny, granulátory, míchačky, šrotovníky. Od španělské firmy Symaga máme sila, od dánské společnosti SKIOLD diskové mlýny. Polská firma ZUPTOR nám dodává míchačky a šrotovníky. Z českých dodavatelů je to firma MOZA – zásobníky, chladiče, třídIcí žejbra***, GIOMETAL – vzduchotechnika, KME i AT Com plus – elektrikáři atd. Máme i vlastní výrobu, kde vyrábíme šnekové dopravníky, oběžné vyskladňovací šnekové dopravníky do sil, menší zásobníky, veškeré přechody pro spádovou dopravu, ocelové konstrukce, lávky a podobně.

Jak používáte produkty z našeho sortimentu?

Nejvíce používáme vaše hadice – většinou pro tlakový vzduch a pneumatickou dopravu surovin, ale třeba také pro různé pružné spoje potrubí. Dále všemožná těsnění, která na linkách a výrobnách dokážou výrazně snížit prašnost a zlepšit pracovní prostředí obsluhy. Těsnění používáme i u našich výrobků – hlavně těsnění klapek na spádové dopravě. Osobně jsem teď na jednu linku u vás objednal pryžové profily s ocelovou výztuhou.

K jakým důležitým změnám v technologiích ve vašem oboru v poslední době došlo?

Hodně se mění ovládání linek. Místo tlačítek se dnes vše ovládá z počítače, programátor dálkově řeší závady, větrání funguje samo. Téměř každý stroj už dnes má čidla, která brání zacpání cest, na chod linky se můžete podívat z telefonu. Vrací se trendy z minulosti, například diskové mlýny SKIOLD, kde stroj funguje na principu mlýnských kamenů, zrní se drtí mezi dvěma disky. Spára se dá nastavovat i za provozu, buď manuálně, nebo automaticky, a všechen materiál je podrcený na stejně hrubou frakci s minimem prašného podílu. Diskové mlýny se používají ve výrobnách krmných směsí namísto šrotovníků. Výsledná struktura šrotu je potom jednolitá s minimem prašných částic. Dříve také v silech nebyly oběžné vyskladňovací šneky. Zbylý materiál se vyskladňoval manuálně, i když ho při vyskladnění samospádem nebylo málo. Na našich linkách je oběžný vyskladňovací šnek standardem a v sile se jen zamete.

Věnujete se i ekologickým aspektům instalovaných provozů?

V dnešní době se na linkách nejvíc řeší prašnost a hluk. Technologicky lze ošetřit oba problémy. K redukci vysoké prašnosti osazujeme linku filtry například u čističek a sušáren nebo třeba i u jednotlivých dopravníků. Při expedici se dají využít teleskopické nástavce, takže materiál padající do aut nepráší. Když je v okolí linky větší hlučnost, osazujeme ventilátory tlumiči hluku, na dopravníky dáváme protihlukové desky, budujeme protihlukové stěny. Některé linky jsou dnes už blízko zástavby, proto tyto problémy řešíme čím dál častěji.

Jak se cítíte Vy osobně, když v zahraničí míjíte obrovské budovy, často nazývané „obilné katedrály“, kde se nacházejí skladovací sila, výrobny krmných směsí, mlýny? Máte chuť zastavit a jít se podívat, jak to tam funguje?

Nejen že mám chuť, já to i dělám. Je to taková pracovní deformace a máme to u nás ve firmě už všichni. Občas se na cestách i zastavím u nějaké linky a prohlížím si ji. A nejen v zahraničí, ale i u nás. Už jsem se byl podívat v betonových silech, v pivovarech, sladovnách, kde krásně voněl slad, ve staré sýpce, kde byly dopravníky vyrobené ze dřeva…

Tedy vidět dřevěné dopravníky, to Vám vážně závidím! Ale zpět k našim zemědělcům: máte představu o potřebách zemědělských podniků a farmářů v příští dekádě?

Trendem je snaha o samostatnost a soběstačnost zemědělských podniků právě z hlediska možnosti zaskladnit si obilí po žních a prodat ho ve vhodnou chvíli – stále budujeme nové kapacity skladování. Druhým trendem, který se nám daří také realizovat, je snižování nákladů těm, kdo si udrželi živočišnou výrobu – což se daří právě při vlastní výrobě krmných směsí. Krmná směs, kterou si vyrobíte sami, je totiž výrazně levnější než kupovaná. Navíc si dokážete namíchat směs přesně podle svých představ – nebo spíše doporučení vašeho krmivářského specialisty na sestavování krmných směsí (výživáře)…

Má i některý z Vašich koníčků spojitost s Vaší profesí?

Spíše ne. Mám rád pěší turistiku a v zimě lyžování. S několika podobně smýšlejícími rodinami jezdíme společně pod stany do přírody. Zajímá mě historie a rád si přečtu knihu nebo se podívám na dobrý film. Tudíž jedinou spojitost vnímám u turistiky s batohem, když někde v dálce vidím sila.

Martin Procházka
Prokurista, projektový manažer, společník firmy AGROING BRNO s.r.o.

Rozhovor s Martinem Procházkou, společníkem firmy AGROING BRNO s.r.o., připravila v březnu 2024 Ing. Monika Sivulková, marketingová specialistka společnosti GUMEX. Foto: archiv AGROING BRNO s.r.o., soukromý archiv Martina Procházky.

*) ZZN = národní podnik Zemědělské zásobování a nákup

**) příjmový koš na obilí nebo řepku

***) staročeské označení pro síto, původně z mlynářské terminologie, zde se jedná o síto pro třídění granulí ve výrobnách